Témata - Zlodějka knih

Slova

Najdeme tu všechno, co lze do knihy o válce vtěsnat. Navíc ale máme ještě jedno velké téma, a totiž SLOVA. Mluví o nich Smrt, mluví o nich Max, mluví o nich Liesel. První slovo, o kterém se začne mluvit, je slovo komunista. Nejprve mu Liesel nerozumí, nerozumí mu ani později, ale všimne si, že je vždy vyslovováno v souvislosti s něčím špatným, zavrženíhodným. Ona ale ví, že slovo komunista souvisí také s jejím otcem a ten ji měl rád. Dokonce začne nenávidět slova, když si uvědomí, že to jsou Hitlerova slova, která způsobila, že nemá svoji vlastní rodinu, že Hans je pryč, že Max je v ohrožení, ze vzteku roztrhá knihu, nad kterou si to uvědomila. Moc slov. Max píše pro Liesel knihu, ve které hrají hlavní roli slova. Česačka slov, slova která pomáhají, slova, která vraždí. Knihy a slova jsou pro Liesel únikem i zdrojem moci v době, kdy jsou slova zneužívána k manipulaci a propagandě. Skrze čtení a kradení knih získává svobodu a vlastní identitu.

Smrt

Je popisována různě, vždy z pohledu smrti. Doplňte si sami.

Lidství

Hans i jeho žena Rosa jsou lidé s hlubokou empatií, s hluboce zakořeněnými mravními zásadami, které jim velí pomáhat lidem, žít slušně, nenechat se ovlivnit vzletnými slovy. Takových je v knize celá řada - Ilsa, Maxův německý přítel, Steinerovi. Hans nedokáže sledovat průvod vychrtlých vězňů, aniž by se jim pokusil pomoci. Snaha pomoci je vždy první, strach z následků až na druhém místě. Jen jednou převáží, když Liesel ukradne knihu a Hans jí za to v prvním uleknutí vlepí facku.

Válka

zde je zobrazena zejména jako období, kdy si lidé musí dávat pozor na to, co říkají a komu to říkají, kdy neexistuje přátelství, ale jen vztahy prospěšné a nebezpečné, období, v němž má každý hlad, kdy každý sleduje každého a jiné myšlenky mají lidé na jazyku a jiné říkají nahlas. Kromě toho také bombardování, schovávání, strach, smrt, pálení knih, zpívání nacionálních písní, výuka rasové teorie a další.